Historie

Již v roce 1868 Titus Krška a skupina mladých nadšenců v Třebíči, založili spolek proti ohni s názvem, „Sbor dobrovolných hasičů“. Postupně a namáhavě sbory hasičské začaly vznikat po celé Moravě. V Čechách některé sbory již dříve působily. V nedaleké německé Jihlavě působil německý dobrovolný hasičský sbor od r.1864.

Založení a činnost dobrovolného sboru hasičů v době rakousko-uherska

Založení v r. 1888

Myšlenkou zřídit hasičský sbor ve Velkém Beranově se zabýval zdejší učitel Karel Vozáb. Po několik let sledoval práci a činnost některých sborů hasičských, které v okolí německé Jihlavy působily. Byly to sbory se stanovami a velením německým. Karel Vozáb byl Čech a vlastenec. Pečlivě a přesně zpracoval stanovy české. Tyto stanovy byly schváleny na jaře roku 1888.

V té době měl Velký Beranov 90 domků. Na střechách byla krytina šindelová nebo došková. Obyvatelé zdejší žili v neustálých obavách, že jejich skromné majetky pohltí oheň. Zřízení hasičského sboru podporoval i starosta obce Václav Kittler č.9.  Postupně pro správnost tohoto činu byli přesvědčeni zastupitelé i velká část obyvatel obce.

Na podzim roku 1887 obec zakoupila stříkačku od firmy Smékal z Čech u Olomouce za 600 zl. Vozáb soustředil 30 mladých mužů a počal s výcvikem. Na konci jara roku 1888 byl sbor vycvičen a připraven. Členové sboru složili slib. Bylo zvoleno vedení sboru, při oslovení si říkají bratři. Od firmy Smékal byla obcí zakoupena výzbroj sboru za 153 zlatých. Oblek si pořizuje mladý sbor dvojí: cvilichový a soukenný. Za 30 cvilichových obleků vyplatil pokladník Josef Kittler krejčímu 120 zlatých. Látku na soukenné parádní blůzy darovala firma A. Löw z Malého Beranova. Tmavomodré soukenné kalhoty k blůzám si pořídil každý sám. Sbor, aby získal peníze na svoji činnost, pořádá sbírky, dostává dary, ale pořádá i taneční zábavy a jiné kulturní akce. Mladý sbor pro své zdokonalení cvičil 2x měsíčně. V okolních vesnicích předváděl i ukázky cvičení. Na těchto akcích sbor často doprovázela daleko známá ,,skřípácká kapela“. 

Činnost u požárů, vybavení, výstroj, kulturní a spolková činnost

U prvního požáru sbor zasahoval 16. září 1888 ve Vysokých Studnicích. Hořel zde domek menšího chalupníka. Sbor byl dobře vycvičen a předvedl přesnou a dobře organizovanou likvidaci ohně. Odměnnou sboru byl dík zachráněných a obdiv přihlížejících občanů. Do konce roku sbor zasahoval ještě u tří požárů. I při těchto zásazích si sbor počínal velice zdatně. Zachránil životy, zdraví i majetek. První výsledky práce sboru jsou velmi povzbudivé. Členové sboru jsou nadšeni pro další práci. Provázet je bude heslo: „Jeden za všechny a všichni za jednoho“. Tímto heslem se řídí a vzal si ho za své pro další svoji činnost.

V dalších dvou letech sbor velmi úspěšně zasahoval nejméně u 60 požárů. Svým vystupováním a prací si sbor vydobyl velkého věhlasu v širokém okolí. Naši bratři byli považování za sbor nejlépe vycvičený a s nejlepší morálkou. Cílevědomá a trpělivá práce Karla Vozába přináší výsledky. Vozáb je velitelem požívajícím velké úcty nejen u našeho sboru. S nadhledem, trpělivostí a moudrostí vždy vyřeší i drobné půtky a vády, které se ve sboru čas od času objeví. Vozáb pomáhá zakládat sbory v okolních obcích a radí sborům již založeným. I některé německé sbory s jeho pomocí přecházejí na velení české.

V roce 1890 obec postavila uprostřed návsi nové hasičské skladiště. Ve svém skladišti sbor udržoval přísný pořádek. Vše bylo naleštěné na svém místě a připravené k použití. Skladiště bylo slavnostně otevřeno o pouti. Odpoledne sbor pořádal taneční zábavu, obec u této příležitosti věnovala vědro piva. V roce 1894 sbor dokoupil nové nářadí. Dvoukolový naviják, hadice, svítilny, žebříky. V roce 1897 40 metrů hadic a stříkačku Berlovku. O rok později nové přilby a medaile.

Od počátku svého působení sbor pořádal taneční zábavy, maškarní merendy a průvody. První hasičský ples byl pořádán již v roce 1888. V letních měsících byly pořádány výlety do přírody s ukázkami cvičení a tancovačkou. Všechny tyto akce provázela oblíbená skřípácká kapela. Tyto akce byly i hojně navštěvovány. V okolí německé Jihlavy se tak posilovalo české národní sebevědomí.

Od prvopočátku se sbor potýkal i s finančními těžkostmi – sbírky, dary, výtěžky kulturních akcí, to vše nepokrývalo potřeby sboru. Na první valné hromadě v r. 1889 sbor vykázal dluh 223 zlatých 86 krejcarů. V následujících letech byl dluh postupně vyrovnáván. V roce 1900 končí platnost zlatých a krejcarů. Začíná se platit korunami. Výše dluhu v tomto roce se nedá přesně určit, ale dluh byl již malý.

Od roku 1889 byl náš sbor členem Ústřední jednoty Moravskoslezských dobrovolných sborů hasičských, byl také členem Podporovací pokladny a Červeného kříže. Velký Beranov byl sídlem župní jednoty. Byla zde založena Hasičská vzájemná pojišťovna. Sídlí u nás ČÚJH pro Markrabství Moravské. Karel Vozáb je předním činovníkem všech těchto institucí.

Velkou událostí pro členy sboru byly Všehasičské sjezdy v Praze, konané vždy po dvou letech. Sbor na tyto sjezdy vždy vysílal delegaci svých členů. Největší událostí však byl Sjezd dobrovolného hasičstva slovanského, který se konal 14. – 17. srpna 1903 v Praze. Na tento sjezd vyslal náš sbor sedmičlennou delegaci. Pro členy delegace to byly nezapomenutelné zážitky. Karel Vozáb zde působil jako čestný předseda sjezdu. Sjezd jej zvolil místopředsedou Svazu Slovanského hasičstva. Na závěr sjezdu bylo pro účastníky sehráno představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Každoročně se konaly sjezdy župní, i ty byly u našich bratří oblíbeny a navštěvovány.

Koncem roku 1913 sbor oslavil 25leté trvání. Za 25 let své činnosti sbor vykonal mnoho dobrého a hodlá v této činnosti pokračovat. Při této příležitosti bylo vyznamenáno několik bratří medailemi. Karel Vozáb je v té době nově zvoleným poslancem Zemského sněmu.

28. července 1914 vzplál v Evropě oheň válečný. Vypukla 1. světová válka. Ve společnosti nastává chaos a velmi skleslá nálada.

I. světová válka a první republika

Na frontu odchází mnoho mladých mužů, mezi nimi i 14 bratří našeho sboru. Práce a činnost sboru ochabuje. Upadá i život společenský a hospodářský.

Karel Vozáb organizuje s pomocí Červeného kříže sbírky a přepravní kolony na pomoc vojákům na frontě. 13.května 1916 na ruském bojišti padl bratr František Volfan. 7. Května 1917 v nemocnici ve Vídni podlehl válečným zraněním bratr Pavel Kittler, který bojoval na italské frontě.

V létě roku 1916 při zasedání župy Jihlavské, byla tato přejmenována na župu Vozábovu. Při té příležitosti byl Vozáb jmenován čestným občanem všemi obcemi českými okresu jihlavského.

Na konci roku 1917 vlastní sbor finanční hotovost ve výši 1127.79 korun. Srpen roku 1918 přinesl ukončení světové války a velkou úlevu. V této válce padlo 43 mladých mužů z naší obce.

28. října 1918 byla vyhlášena samostatnost česko-slovenského státu.

Před koncem roku se sbor schází k malé oslavě 30ti let trvání sboru. Členové sboru si slibují pokračovat ve sborové činnosti. Postupně jsou seznamováni se zákony a nařízeními nového státu, které ovlivňují činnost sboru. Jen pozvolna a namáhavě sílí společenský a hospodářský život země.

3. září 1922 byl odhalen pomník padlým ve světové válce. Této slavnosti se zúčastnil náš sbor i několik sborů z okolních obcí.

1. – 3. července 1923 se konal I. sjezd československého hasičstva v Praze. Sjezdu se zúčastnila i 10-ti členná delegace našich bratří.

Na druhém sjezdu Československého hasičstva konaném 4. – 8. července 1925 v Brně byl Vozáb jmenován čestným starostou M.Z.J.H. Tohoto sjezdu se zúčastnilo také 10 našich bratří.

9. června 1929 se u nás ve Velkém Beranově konal sjezd župní. Přítomno bylo 21 hasičských sborů v počtu asi 300 mužů. Byla to velkolepá slavnost zakončená lidovou veselicí. Ještě jednou se u nás konal župní sjezd, a to 10. července 1938. Tato slavnost však byla poznamenána probíhající mobilizací.

Od roku 1921 pobírali nemocní a staří členové sboru a rodiny po zemřelých členech peněžní podporu ve výši 30 – 50 Kč, výjimečně 100 – 200 Kč ročně.

V roce 1927 zakoupil sbor novou motorovou stříkačku od firmy Ztratílek. S touto stříkačkou však sbor není spokojen pro její poruchovost a nespolehlivost. Ke stříkačce byla koupena i výstroj a výzbroj. Dluh, který vznikl, obec zaplatila v roce 1929.

V r. 1932 bylo postaveno nové hasičské skladiště. V poschodí nad ním byla úřadovna obecního zastupitelstva. Ve třicátých letech pracoval ve sboru kroužek ochotnický a pěvecký pod vedením učitele Františka Bíny.

V roce 1938 se nad Evropou opět stahují mračna válečná. Svaz Československého hasičstva byl v té době rozdělen do šesti zemských jednot, 315 žup a 11 090 sborů, to představovalo 310 000 členů, byla to nejpočetnější organizace v republice.

Přichází rok 1939 a s ním okupace, začíná II. světová válka.

Okupace     -   II.světová válka
15. března 1939 vojska německého Wehrmachtu obsadila již tak okleštěnou naši republiku.  Okamžitě začaly platit nové německé pořádky. Byly zrušeny všechny české spolky. V činnosti mohly pokračovat jen sbory dobrovolných hasičů. Jejich práce se ale musela vyvíjet pouze podle představ Němců. Byly zrušeny dosavadní župy a místo nich vznikly Okresní hasičské jednoty.
Náš sbor byl posílen o 18 mladých mužů. Veškeré vybavení sboru bylo předáno obci. Sbor dostal pravomoc hasičské policie a je podřízen obci. Je pořádáno mnoho kurzů, cvičení a přednášek, účast na nich je vždy povinná. I tak je činnost sboru omezena na minimum.       Velmi silná je ale činnost sboru na poli kulturním. Členové sboru pilně nacvičují a hrají divadlo. Koncem roku 1941 byly zakázány veškeré taneční zábavy, byl také zákaz voleb a valných hromad.
    29. března 1943 se 20 členů našeho sboru v parádních uniformách zúčastnilo pohřbu paní Vozábové, vdově po K. Vozábovi. Zemřela ve věku 76 let. Po pohřbu pozůstalí věnovali sboru 1000 Kč.
V létě roku 1944 členové sboru opravili rybníček na Hradčanech. Posílením a vzpruhou byl v době války zakázaný poslech zahraničního rozhlasu, zvláště pak od začátku roku 1945. Za války v naší obci Němci zatkli 8 lidí, 4 občané věznění nepřežili.
Osvobození
Již od začátku roku 1945 byly strach a nervozita ve společnosti téměř neúnosné. Od 5. května občané poslouchali volání Prahy o pomoc. 6. května byly v naší obci odstraněny všechny německé nápisy a cedule. Byla vyvěšena česká státní vlajka. 8. května odpoledne opustila obec německá posádka. Hned nato svolal velitel sboru Josef Kittler členy a byla zavedena služba u telefonu na poště a četnické stanici. Byly ustaveny hlídky, které procházely vesnicí. Prvního ruského vojáka, osvoboditele, přivítali naši občané 9. května o půl deváté ráno. Za ním přijela velká motorizovaná kolona vojáků osvoboditelů. Občané je radostně vítali. Oni však po krátké přestávce pokračovali dál, ku Praze. Ještě týž den byli někteří členové sboru povoláni do armády. Jejich úkolem bylo hlídat kasárna a jiné důležité objekty v Jihlavě a okolí.   

                                     

 Obnova života po válce

Celá země se s chutí pustila do obnovy hospodářského i kulturního života, narušeného válkou. Svoji činnost plně obnovují i členové našeho sboru. Jejich přičiněním byl opraven pomník padlým a upraveno okolí. 28. října 1945 sbor uspořádal slavnostní průvod, byla uctěna památka padlých a členové sboru složili slib do rukou velitele J. Kittlera.  Sbor se po válce potýká s nedostatkem výzbroje, ale to se postupně zlepšuje.
11. července 1948 se u nás ve Velkém Beranově konal sjezd 1. obvodu (bývalá Vozábova župa). Tato akce byla na počest šedesátého výročí založení našeho sboru.
V roce 1950 byl vydán zákon č. 62, který podřizoval požární ochranu národním výborům. V r. 1952 byla hasičská organizace prohlášena za organizaci dobrovolnou s celostátním významem, od r. 1953 tato organizace nese název Československý svaz požární ochrany.
V r. 1953 byl velitel našeho sboru Josef Kittler zvolen předsedou Okresního výboru ČSPO.   Náš sbor byl stále členem Okresní hasičské jednoty Jihlava, která čítala 66 sborů a byla rozdělena do okrsků. Velitelem okrsku byl četař našeho sboru Josef Pospíchal. Tento stav trval do r. 1960.
Práce s dětmi, výstavba nové obecní budovy
Od roku 1954 do r. 1967 velmi úspěšně v našem sboru působila družstva dětí pod vedením Aloise Mátla. Pan Mátl měl mírnou a přátelskou povahu a u dětí byl oblíben. Děti pod jeho vedením dosahovaly skvělých výsledků v okresních i krajských soutěžích.
Velkou akcí byla výstavba požární zbrojnice s budovou obecního zastupitelstva (MNV). Stavba této budovy probíhala svépomocí. Členové sboru zde odpracovali mnoho brigádnických hodin. Pracovali zde i ostatní občané obce. Se stavbou se začalo na jaře r. 1961 a do užívání byla slavnostně předána 1. září r. 1963. Při této příležitosti obec oslavila 650 let svého trvání a náš sbor 75 let od založení. Josef Kittler, který stavbu řídil, zemřel těsně před jejím dokončením.
Reorganizace okrsků

V r. 1960 byly zrušeny Okresní hasičské jednotky a nahrazeny menšími celky, tedy okrsky a Městskými výbory.
Náš sbor byl zařazen do okrsku č. 1 Jihlava. V tomto okrsku sbor působil do r. 1966. V roce 1966 jsme byli přeřazeni do okrsku č. 6 v Lukách nad Jihlavou, velitelem tohoto okrsku byl velitel našeho sboru Alois Mátl.
Od roku 1973 byl náš sbor znovu přeřazen do okrsku č. 1, Jihlava. Velitelem okrsku byl opět velitel našeho sboru Ivo Kittler.
V roce 1980 byl tento stav znovu změněn a náš sbor opět zařazen do okrsku č. 12 v Lukách nad Jihlavou.  Jako instruktor zde působil Pavel Andrejčin, člen našeho sboru. V současné době jsme okrskem Karla Vozába. Působí v něm 10 hasičských sborů. Velitelem okrsku je Miloš Musil, místostarosta našeho sboru. Starostou okrsku je Jaroslav Krejčí z Kamenice, hospodářkou paní Ludmila Vaňková, také z Kamenice.

7O.léta, nástup mládí, oslavy výročí, výstavba v obci

V sedmdesátých letech velmi úspěšně pracovalo soutěžní družstvo mladých mužů. Na soutěžích se umístilo vždy do třetího místa. Mladí chlapci dosahovali skvělých výsledků i v soutěžích jednotlivců.
V roce 1973 sbor oslavil 85. Výročí svého vzniku. Oslavy se konaly v neděli 15. Července. Dopoledne byla slavnostní schůze, na níž byli vyznamenáni mnozí členové sboru, odpoledne zábavný program na hřišti a večer taneční zábava na parketě. Na těchto oslavách byl natočen i krátký film.
Mnoho brigádnických hodin odpracovali členové sboru při výstavbě kulturního domu. Otevřen byl 12. 1. 1975. První akce v novém kulturním domě byl hasičský ples 18. 1. 1975.  Výtěžek z tohoto plesu (8000,- Kč) věnoval sbor na dovybavení interieru kulturního domu. Členové sboru pomáhali stavět i novou mateřskou školu, ta byla dokončena v r. 1979. Brigádnickou prací se sbor účastnil také na opravách vodních nádrží nebo budovy MNV a požární zbrojnice. Neustálým problémem těchto let je poruchovost požární techniky. Strojníci sboru odpracovali mnoho hodin při opravách a údržbě. Vždy byl ale sbor připraven zasáhnout a pomoci v nouzi.
Léta osmdesátá, soutěže, práce s dětmi, výstavba v obci
I v těchto letech soutěžní družstva našeho sboru dosahovala dobrých výsledků. Velmi dobře si vedli starší muži, ale i dorostenci. Dobrých výsledků dosahovali naši mladí hasiči v soutěžích jednotlivců. Přední místa obsazovali Jaroslav Novák, Leoš Koranda, Miroslav Kittler, Miloš Musil i Miloslav Svoboda.
Koncem 70. let začalo pracovat v našem sboru žákovské družstvo pod vedením Jaroslava Nováka, Leoše Korandy a Miloše Musila. Leoš Koranda a Jaroslav Novák po čase odstoupili a Miloš Musil pracoval s dětmi sám. Později mu pomáhal Pavel Jindra. Děti po celé desetiletí v závodech dosahovaly dobrých i velmi dobrých výsledků. Od roku 1986 Miloš Musil pracoval i jako okresní instruktor mládeže a rozhodčí.
V roce 1986 začalo cvičit v našem sboru družstvo žen. Jejich výcviku se ujal Jaromír Strnad a Miroslav Kittler.  Ženy, jak už jim to je vlastní, dosahovaly v okrskových soutěžích velmi dobrých výsledků. Úspěšně si počínaly i v soutěžích pohárových v okrese i kraji. Byly skvělými reprezentanty našeho sboru.
Na konci roku 1983 byla našemu sboru přidělena nová skříňová AVIE se stříkačkou PS-12R a vybavením k zásahu.
V roce 1983 byla zahájena stavba nové základní školy. I na této stavbě se členové sboru podíleli brigádnickou prací. Škola byla předána do užívání roku 1989. Slouží dětem naší obce, ale i obcí okolních. Členové sboru pomáhali i při jiných veřejně prospěšných akcích. (Rekonstrukce místního rozhlasu a veřejného osvětlení, oprava staré školy). Mezi našimi členy jsou i bezplatní dárci krve.

V roce 1988 sbor oslavil 100 let svého trvání. Tyto oslavy se konaly 12. června. Dopoledne byl průvod obcí, položen byl věnec u pamětní desky Karla Vozába na jeho domku. Na hřišti požární útvar z Jihlavy předvedl nejnovější požární techniku, družstvo našich žen předvedlo ukázku požárního útoku. Odpoledne byla slavnostní schůze v kulturním domě. Večer taneční zábava.

Léta devadesátá, přelom století a tisíciletí

Na počátku devadesátých let pracovala v našem sboru družstva mužů, žen i dorostu. V okrskových soutěžích tato družstva dosahovala velmi dobrých výsledků. Vlivem změn v celé společnosti dochází k útlumu dobrovolné činnosti. Projevuje se to i v práci a činnosti našeho sboru. Někteří členové sbor opouštějí. Z ústředí pronikají zprávy o záměrech zrušit dobrovolné hasičské sbory.
Starosta sboru Jaromír Strnad obklopen několika skalními členy sboru udržují techniku a výzbroj v pohotovostním stavu. Daří se za pomoci žen a skupiny mladých členů pořádat pravidelné hasičské bály. V okrskových soutěžích nás reprezentuje většinou 1. družstvo mužů, jeho umístění bývá v druhé polovině tabulky. Tento stav netrval dlouho. Orgány ministerstva vnitra požádaly zastupitelstva o podporu dobrovolných hasičských sborů. Tyto sbory jsou důležitým článkem záchranného systému a jsou naší společnosti velmi prospěšné.

V roce 1990 dostává naše organizace nový název, „Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“, nový název má také náš sbor – Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Velký Beranov. S koncem roku 1992 se Československá republika rozděluje na dva státy. – Českou republiku a Slovenskou republiku.
15. srpna 1993 sbor uspořádal slavnostní schůzi k 105. výročí svého trvání. Po schůzi bylo podáno občerstvení, pak následovala taneční zábava s dechovou hudbou Otíňankou.
110. výročí sbor oslavil v roce 1998, 17. května jsme pořádali okrskovou soutěž. (naše dvě soutěžní družstva neuspěla). Po skončení soutěže byla slavností večeře a pak taneční zábava. Sbor v minulých dvou letech přijal skupinu mladých chlapců. Situace se snad zlepšuje.
V roce 1997 v červenci postihly Moravu povodně po přívalových deštích. Dobrovolní hasiči zde obětavě a významně pomáhali postiženým. Potvrdili tak právo na svoji existenci. V roce 1999 se soutěžní družstvo našich mladých mužů zúčastnilo pohárové soutěže v Lukách nad Jihlavou. Tato soutěž byla pořádána u příležitosti 120 let trvání tamního hasičského sboru. Naši chlapci zde podali velmi pěkný výkon a soutěž vyhráli. Do nového století a tisíciletí sbor vstupuje s elánem a optimismem.
Ve druhé polovině srpna roku 2002 postihly Čechy velké povodně po přívalových deštích. Postiženy byly jižní Čechy, Praha, Litoměřicko, Ústecko a dál až do Německa. Hydrologové tyto povodně označili jako tisíciletou vodu. Dobrovolní hasiči zde rovněž pomáhali postiženým ze všech sil a všemi prostředky. Pomoci se rozhodla i parta našich mladých hasičů. Tomáš Smola, Robert Markovič, Josef Musil, Petr Ondráček, Hažmuka Tomáš, Smejkal František, Kourek Jan, Javůrek Milan, Vomela Filip oslovili starostu obce Jaromíra Pokorného a s jeho pomocí uspořádali sbírku věcí pro postižené. Všechny tyto věci byly na nákladním autě dopraveny do obce Tuhaň u Neratovic, naši chlapci tam pak po tři dny pomáhali s odstraňováním následků povodní. Po čtrnácti dnech celou akci zopakovali. Starosta obce následně mladé hasiče odměnil. Poděkovalo jim vedení sboru i starosta okresního sdružení p. Ladislav Cyprian.
V roce 2003 v dubnu došlo v naší obci ke třem požárům. Naši hasiči zde podali dobrý výkon a obstáli se ctí. Po těchto událostech byla na příkaz obce ustavena 9 ti členná výjezdová jednotka, která prošla lékařskou prohlídkou a byla vybavena novými ochrannými oděvy.

Současná činnost a zapojení sboru

Od roku 2004 v našem sboru opět pracuje družstvo dětí, pod vedením Miloše Musila, Tomáše Smoly a Josefa Vrzáčka. Děti dosahují pěkných výsledků v soutěžích hry „Plamen“, i v pohárových soutěžích jako je noční útok v Nevcehli. Od roku 2007 vedou děti Tomáš Smola a Josef Vrzáček. Miloš Musil pro jiné povinnosti odstoupil.
V současnosti ve sboru pracuje i družstvo dívek, dorostenek, s velmi dobrými výsledky. Svoje úkoly dobře zvládají i kolektivy mužské. Sbor pravidelně pořádá tradiční hasičský ples. V posledních letech pořádáme také zájezdy do zajímavých míst naší vlasti. S některými činnostmi pomáhají sboru i 4 ženy, které ve sboru působí, sbor postupně vybavuje svoje členy vycházkovými uniformami. V okrskových soutěžích sbor zastupují vždy tři družstva mužů, výsledky jejich umístění jsou dobré i velmi dobré.
Koncem roku 2006 prošla opravou i naše skříňová AVIE. Vozidlo bylo opraveno, zkontrolováno i nově nalakováno. Toto auto už téměř čtvrt století velmi dobře slouží potřebám našeho sboru.
Skupina našich strojníků Stanislav Munduch a synové Luděk a Libor Munduchovi, Milan Benáček, Jan Kourek, … opravili také naši stříkačku DS-16. Tato stříkačka od firmy Ztratílek vyrobená v 50 tých letech je výkonná a snese dlouhodobé zatížení. Sbor ji používá při dálkové dopravě vody. Při opravě tohoto stroje všichni odvedli dobrou a kvalitní práci.
Zmínit je třeba velmi dobrou spolupráci s obecním zastupitelstvem a to od založení sboru po dnešní dny, sbor dobře spolupracuje i s ostatními spolky v obci. Vstřícné jednání i ochota pomoci panuje mezi sbory v okrsku. Je to dobré společenství, ve kterém jsme rádi. Korektní a přátelské vztahy má náš sbor i s Okresním sdružením. V Okresním sdružení nás zastupuje Miloš Musil, je členem výkonného výboru.
 V této době do života uvádíme náš nový prapor (zástavu). Doufáme, že to bude symbol a budou ho ctít i generace po nás.

Závěrem

Přejeme si, aby dobrovolný hasič by znalý, duchapřítomný, ovládající techniku, aby dbal bezpečnosti své i okolní a činil jen opatření, která pomáhají. Aby byl vždy ochoten pomoci v nouzi. K tomu se snažíme vést celý sbor.
V závěru letošního roku proběhnou v našem sboru volby. Věříme, že s novým vedením se bude sbor rozvíjet a pokračovat ve své činnosti.
Pro tuto publikaci bylo použito historických materiálů Okresního sdružení dobrovolných hasičů v Jihlavě. Některé zajímavé materiály nám poskytla rodina Vozábova.
Hlavně jsme ale čerpali z naší spolkové kroniky. V roce 1942, na žádost velitele sboru Josefa Kittlera, bratr Karel Hecht tuto kroniku založil a skvělým způsobem vedl do roku 1988. Kronika oslovuje nejen nás, ale bude mít co říci i generacím příštím. Bratr Karel Hecht skládal střípky minulosti a vytvořil dílo celistvé a pro nás velmi cenné. Vážíme si jeho odkazu a skláníme se před jeho památkou. Bratr Karel Hecht odešel na věčnost 27. ledna 1992 ve věku 78 roků.